CO NÁS ZAJÍMÁ

NÁVRAT DO PRÁCE

Všechno jednou končí, stejně tak i mateřská či rodičovská dovolená, a vy stojíte před rozhodnutím co dál.. Pomoci Vám můžou rekvalifikační kurzy. Třeba na stránkách www.ekinstitut.cz probíhají bezplatné kurzy pro rodiče na MD. Další inspiraci můžete najít na www.vzdelavaniaprace.cz či www.mamavpraci.cz, kde nabízejí pracovní nabídky flexibilních forem práce a pracovní nabídky zaměstnavatelů s firemní politikou přátelskou rodině, ale i databázi různých vzdělávacích, školících a rekvalifikačních programů a řadu informací, rad a dalších nástrojů k usnadnění hledání toho pravého místa.

Podívat se můžete i na stránky MŠMT - projekt Národní soustava kvalifikací (NSK2), jehož cílem je určit a popsat jednotlivé profesní kvalifikace tak, aby byly samostatně uplatnitelné na pracovním trhu v ČR. Pomáhá těm, kdo z nějakého důvodu nedokončili školu a chtějí si doplnit vzdělání. A také všem, kdo pracují v jiném oboru, než který vystudovali a potřebují doklad o svých znalostech a dovednostech. Nabízí tak získat kvalifikaci, aniž by se zájemci museli vrátit do školy či absolvovat kurz. Pokud úspěšně vykonají kvalifikační zkoušku, obdrží certifikát, jenž je celostátně uznávaný zaměstnavateli, personálními agenturami.

Zkusit můžete také kurzy InspiroMatek - www.inspiromatky.cz, Aktivní máma nebo pomoc v rámci projektů Evropského sociálního fondu - www.vetsisance.cz

 

OČKOVÁNÍ

Každý rodič si klade otázku, zda očkovat, případně proti čemu. Podle lékařů jsou případná rizika mnohonásobně převážena výhodami. Vždyť očkování zachrání na celém světě miliony životů. Očkování je důležité především proto, že povzbudí imunitní systém k vytvoření protilátky. Pokud se pak tělo setká s původcem nemoci, imunitní systém se zaktivuje, původce zničí a člověk neonemocní.

V České republice je povinné očkování dle § 46 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví. Očkovací kalendář stanovuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 537/2006 Sb. o očkování proti infekčním nemocem.

Očkovací kalendář

Věk dítěte

Přehled povinného očkování

3. – 4. měsíc

Hexavakcína – první dávka (obsahuje očkování proti tetanu, záškrtu, černému kašli, obrně, hemofilu a žloutence typu B)

4. – 5. měsíc

Hexavakcína – druhá dávka

5. – 6. měsíc

Hexavakcína – třetí dávka

Odstup mezi jednotlivými vakcínami je nejméně měsíc.

15. měsíc

Priorix (proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím), přeočkování – druhá dávka je za 6 měsíců

18. měsíc

Hexavakcína – čtvrtá dávka

21. – 25. měsíc

Priorix – druhá dávka

5. – 6. rok

Záškrt, tetanus, dávivý kašel – přeočkování

10. – 11. rok

Záškrt, tetanus, dávivý kašel, dětská obrna – přeočkování

12. – 13. rok

Žloutenka typu B – u dětí, které dosud očkovány nebyly (podávají se 3 dávky)

14. – 15. let

Tetanus – přeočkování, další pak po 10 – 15 letech (pro děti očkované v 10 – 11 letech přeočkování ve 25 letech)

 

Věk dítěte

Přehled nepovinného očkování

Od 6. do 24. týdne

Rotaviry (vakcína Rotarix) – 2 dávky podávané ústy, očkování chrání před častým původcem těžkých průjmů.

3. měsíc

Pneumokok – 1. dávka (vakcína Synflorix – hrazeno ze zdravot.pojištění, nebo Prevenar 13)

4. měsíc

Pneumokok – 2. dávka

5. měsíc

Pneumokok – 3. dávka

11. – 15. měsíc

Pneumokok – 4. dávka

15. měsíc

Spalničky, zarděnky, příušnice a plané neštovice (vakcína Priorix Tetra) – 1. dávka, lze ji využít jako alternativu k povinnému Priorixu. Druhá dávka se aplikuje nejdříve za 6 měsíců. Nebo je možnost samostatně naočkovat plané neštovice- dvěma dávkami, které se aplikují v intervalu 1 – 2 měsíce.

Předškolní a mladší školní věk do 11 let

Žloutenka typu A (vakcína Havrix) – 2 dávky

 

Klíšťová encefalitida – 3 dávky

 

Plané neštovice – 2 dávky

 

Meningokok typu A, C, W135, Y (Nimenrix) – 1 dávka

 

Chřipka – 1 dávka každý rok (dětem do 9 let, které nebyly očkovány, se podávají 2 dávky – po měsíci)

Adolescent

Rakovina děložního čípku (lidský papilomavirus)– před začátkem pohlavního života. Očkovat lze i chlapce (9 – 15 let), podávají se 3 dávky.

Rotaviry – způsobují těžké průjmy u dětí. Očkuje se ve 2 dávkách od 6. týdne věku dítěte. Očkovací látka je ve formě roztoku, který dítě spolkne. Druhá dávka se dává do 24. týdne.

Pneumokokové infekce způsobené bakteriemi jsou zdrojem zápalu plic, zánětů mozkových blan a sepse (infekční otrava krve), zánětů průdušek, zánětů středouší nebo obličejových dutin. Nejčastější pneumokokovou nákazou jsou akutní záněty středního ucha, které postihují především děti. K dispozici jsou 2 vakcíny – Synflorix (hrazeno ze zdravotního pojištění) a Prevenar 13. Očkuje se ve 4 dávkách. První 3 dávky v rozmezí měsíce, 4. dávka za 10 měsíců po třetí.

Žloutenka nebo také hepatitida je virová infekce jater. Nemoc postihuje především děti a mladé lidi. Žloutenka typu A je vlastně „nemoc špinavých rukou.“ Nemoc se šíří rukama nebo prostřednictvím kontaminované vody a potravin. Prevencí jsou dostatečná hygienická opatření – mýt si ruce, ovoce a zeleninu, dostatečně tepelně upravovat maso apod. K dispozici je vakcína Havrix. Očkuje se po roce věku ve dvou dávkách v intervalu 6 – 12 měsíců.

Klíšťová encefalitida neboli klíšťový zánět mozku je infekční virové onemocnění napadající mozek a mozkové blány. Virus klíšťové encefalitidy se do těla člověka nejčastěji dostává přisátím infikovaného klíštěte. Očkování se doporučuje zejména osobám, které žijí v rizikových oblastech nebo osobám, které se často pohybují v přírodě. Očkovat se mohou děti od 1 roku. Očkuje se 3 dávkami, nejlépe na konci podzimu, nebo v zimě. Mezi první a druhou dávkou je odstup 1 – 3 měsíce. Třetí dávka se podává za 9 – 12 měsíců po druhé. Přeočkování je po 3 – 5 letech. Pojišťovny na toto očkování v různém rozsahu přispívají.

Meningokové onemocnění je závažné onemocnění způsobující různé formy zánětů mozkových blan (hnisavé meningitidy) nebo celkové horečnaté onemocnění (sepse, šok). Nemoc má velmi často dramaticky rychlý průběh, kdy v krátké době, během pouhých několika hodin, dojde z plného zdraví k životu ohrožujícímu selhání organizmu pacienta. Přenáší se kapénkovou infekcí – kašlání, kýchání… Nejrizikovější skupinu tvoří děti předškolního věku a mladiství, spadající do věkové skupiny 15 – 20 let. Onemocnění nejčastěji postihuje osoby, které se doposud těšily velmi dobrému zdravotnímu stavu. Nejčastěji se vyskytuje meningokok typu C a B. Nyní je k dispozici vakcína proti meningokokům typu A, C, W135, Y. Bohužel ještě není schválena vakcína proti typu B. Dítěti je aplikována jedna dávka vakcíny ve formě injekce, která má účinek zhruba 10 let.

Rakovina děložního čípku patří mezi časté druhy rakoviny. Příčinou vzniku onemocnění jsou virové, sexuálně přenosné papilomaviry (HPV), které jsou obvykle přenášeny sexuální cestou. Ideální je, naočkovat dívku před začátkem pohlavního života. K dispozici jsou vakcíny Cervarix nebo Silgard. Očkuje se 3 dávkami. Mezi první a druhou dávkou je interval nejméně měsíc, mezi druhou a třetí alespoň 3 měsíce.

Chřipka je virové onemocnění, které se velmi rychle přenáší – kapénkovou infekcí. Nejvhodnější doba pro očkování je v září, říjnu a listopadu, tedy v období před začátkem chřipkové epidemie. Ochrana před chřipkou začíná 2 týdny po očkování a přetrvává přibližně 6 měsíců až 1 rok. Rizikové skupiny by proto měly být očkovány proti chřipce každý rok. V období epidemie je potřeba se vyhýbat přelidněným prostorům a nedotýkat se rukou nosu nebo úst.

Tuberkulóza - Původcem tuberkulózy je mykobakterie Mycobacterium tuberculosis. Jejím zdrojem se stává zejména nemocný člověk nebo bacilonosič, vzácněji i zvířata (např. skot domácí). Obvykle se šíří kapénkovou cestou, ale nakazit se lze i požitím tepelně nezpracovaného mléka infikovaného zvířete. Vyhláškou č.299/2010 Sb s účinností od 1.11. 2010 bylo zrušeno celoplošné očkování proti tuberkulóze, takže na novorozeneckých odděleních již očkování neprobíhá. Očkují se pouze děti zařazené do některé rizikové skupiny: někdo z rodiny tuberkulózu měl, nebo pobýval déle než 3 měsíce v zahraničí (v místě s vyšším výskytem TBC). Vakcína proti tbc je živá, oslabená očkovací látka připravená z kmene Mycobacterium bovis.

Kde očkování probíhá?

V ordinaci dětského lékaře nebo v očkovacích centrech (nepovinná očkování). Důležité je mít s sebou očkovací průkaz dítěte a informovat lékaře o aktuálním zdravotním stavu dítěte. Očkovat by se nemělo dítě nemocné, dítě, které se setkalo s jiným nemocným (a je v inkubační době), dítě, které má oslabenou imunitu.

Po očkování

Zhruba 30 min. po očkování je dobré počkat v čekárně dětského lékaře, zda se nevyskytne alergická reakce. Den po očkování se obvykle doporučuje klidový režim -  není vhodné chodit s dětmi cvičit nebo plavat.

Názory lékařů

Názory lékařů se různí, někteří doporučují příliš neočkovat, jiní naopak. Záleží tedy na každém rodiči, jak se rozhodne. Například plané neštovice, časté onemocnění hlavně v předškolním a mladším školním věku. Někteří rodiče se snaží, aby se jejich děti touto nemocí co nejdříve nakazily a získaly tak do budoucnosti imunitu. Tato "metoda" (nakazit své dítě nemocným dítětem) má své příznivce, ale také odpůrce hlavně v řadách lékařů, protože jakkoli mohou být příznaky nemoci neškodné, objevují se i komplikace, které mohou ohrozit lidský život. Významem očkování je - chránit a prodloužit lidský život. Svět byl od pradávna ohrožován infekcemi, které nejenže způsobovaly těžká onemocnění, ale hlavně hubily celé populace. Díky vědcům a lékařům máme dnes k dispozici mnoho vakcín k ochraně života, a je jen na nás, jak toho využijeme. Každopádně většina lékařů se shoduje, že z nepovinného očkování je dobré vybrat takové, které bude pro vaše dítě opravdu přínosem. Např. očkování proti pneumokokům má význam hlavně pro děti do 2 let, kdy je nejvyšší nemocnost. Také u dětí, které patří do rizikové skupiny – děti s chronickým plicním onemocněním, opakujícími se záněty středouší, poruchy imunity apod. Dětský lékař má přehled o zdravotním stavu vašeho dítěte, proto by vám měl být nápomocen při rozhodování. Dobré je si také zjistit, zda vám pojišťovna něco nepřispěje.

Která očkování tedy doporučují z těch nepovinných lékaři? U nejmenších očkování proti pneumokokům (případně i proti rotavirům), dále proti meningokokům (nejdříve po roce věku), před nástupem do školky je dobré očkování proti žloutence typu A, a proti planým neštovicím – ideální je využít v 15. měsících čtyřvakcínu (spalničky, zarděnky, příušnice a plané neštovice). V oblastech se zvýšeným výskytem klíšťat je vhodné očkování proti klíšťové encefalitidě, a v neposlední řadě proti rakovině děložního čípku.

Názory rodičů

Většina rodičů souhlasí s povinným očkováním. U nepovinného si informace shánějí převážně na Internetu, pak teprve navštíví lékaře a většinou už mají v otázkách očkování jasno. Další informace a doporučení čerpají od svých známých a kamarádů. Také dají na reklamu. Docela časté je proto očkování proti pneumokokům, rotavirům a proti rakovině děložního čípku. Někteří svým dětem dávají v 15. měsících čtyřvakcínu, která jejich dítě, kromě povinných spalniček, zarděnek a příušnic, ochrání proti planým neštovicím. Taky je převážně časté v oblastech, kde lidé žijí v blízkosti lesů, a kde se často vyskytují klíšťata, očkování proti klíšťové encefalitidě. Proti meningokokům nechávají rodiče očkovat spíše děti kolem 15. roku, než začnou hojně navštěvovat diskotéky. Tam, kde se vyskytne nějaké onemocnění ve školním zařízení, nechávají rodiče své dítě naočkovat proti tomu konkrétnímu onemocnění.

Napište nám svůj názor či zkušenost s očkováním.